Založit webové stránky nebo eShop
Diary
2.1.2009
  • Po dlouhé době se vám zase hlásím !
  • Byla zima jak někde na Sibiři a my se s Práškem a Méťem dívali na náš dvorek. Prostě k nepoznání ! Všude byly poházeny klacky a větve a náš dvorek byste opravdu nepoznali. Ale svým způsobem to bylo dobře, alespoň nás naši nepřátele neviděli a navíc to byla skvělá prolézačka !
  • Než přišla Teri, docela jsem na nich řádili. Ona nám dala jídlo, tentokrát jsme dostali paštiku. Mňam ! Pak začalo vojenské cvičení, na které jsme museli těsně ped válkou. Teri nás u toho dost fotila, protože to byl opravdu krutej pohled. Já s Méťanem jsme šli bez obav vstříc osudu, ale Prášek se zdejchl, takže ještě uvažujem, co s ním uděláme ...
  • První překážkou bylo zdolat bedýnky, čehož jsme se s Méťem nebáli, jenže jsme tak trochu začali závodit a každý chtěl být první. Mohla jsem být v této disciplíně první, než mi uklouzla noha a já po hlavě padla mezi bedýnky. Méťa se mi řehtal a Teri též !!! Prý že jsem orpavdu neschopná a v boji bych nepřežila, pche !
  • Mezitím se náš dvorek měnil od základů, protože Teri a její sestra zametali a uklízeli. Byl to hustej pohled, takže jsem to musela prozkoumat, jenže jsem se jim asi jen pletla pod nohy, protože mě pořád odháněli koštětem.
    Prášek se zase až moc lísal, pořád chodil za Teri, aby ho hladila ! Dost mě to štvalo, ale prát jsem se s ním nemohla ... Sice jsem skočila na Méťana, protože se mi ještě smál za to, jak jsem spadla do bedýnek, ale to neměnilo nic na tom, že jsem mírumilovná kočka.
  • Nakonec jsme generálem Méťem byly posláni na nebezpečnou akci M*A*S*H*, kde jsme měli prozkoumat okolí, jestli tam nejsou nepřátelé. Nechápu, proč tam posílá vždycky mě a někoho, copak jsem tam úžasná ? Na vojně asi jo ... Tak jsme se proplétali větvemi a skákali na pařezy, až jsme uviděli něco, co jsme nazvali nepřátelské sídlo ! Šla jsem to prozkoumat, ale Prášek byl až moc posranej na to, aby šel za mnou, takže jsem šla sama. Vypadalo to, že tam nikdo není, tak jsem prohledala ještě kolem úkrytu, ale kde nic, tu nic. Tak jsme to nakonec s posraným Práškem vzdali a šli jsme tyto informace zdělit generálovi Méťovi ...

7.11.2008
  • A jsem tu opět já a můj deníček !
  • Poprchávalo a já měla od samého pršení celý mokrý kožíšek ! V naší základně jsem byla jen já a můj bratr Prášek.
    Pak přišla Teri a dala nám jídlo. Musela jsem se s ní pomazlit, protože jsem byla promočená a navíc jsme ztratili v boji generála majora Méťu. Nevím, ke by mohl být a doufám, že je ještě na živu.
    Poté nám poslali z velitelstva zprávu, že Méťa žije, ale je někde venku a potřebuje naši pomoc. Vydali jsme se v letadlech na obzor celé krajiny a hledali Méťu, ale nikde nebyl.
    Najednou naše letadla havarovala a my museli po svých dopracovat se až do naší základny. Bylo to příšerné, protože nás honili partizáni, kteří po nás štěkali. To nejhorší nás ale teprve čekalo, běželi jsme přes minové pole. Já běžela halva nehlava, protože mi bylo jedno, jestli zmoknu, zadáví mě partizánský pes nebo vybuchnu minou.
    Nakonec jsme se s mým bratrem z výpravy dostali v pořádku domů, ale éťu jsme nenašli ...
  • Photenky přidány nebyly

2.11.2008
  • Hlásím se vám zase z mého deníčku !
  • Teri přišla kolem půl čtvrté, musela jsem ji přivítat ... Měla s sebou foťák, takže dneska bude asi zase fotit ... Rychle jsem se najedla a s Métěm jsme prolézali dřevama. Méťa se pořád k Ter lísal, což jsem nemohla vystát, takže jsem běžela na sousedovic zahradu, kde jsem se schovala za hlínu a nebyla vidět. Při jejích slovech: ,,Nech toho, Méťo !" a při jejím smíchu jsem myslela, že mě to asi zabije. Méťa mě dneska jen provokoval !
    Pak jsem prohledávala myší díry a kontrolovala, jestli tu někde myši nebudou. Mohla bych se alespoň předvést ve své zručnosti ! Teri mě fotila pří mé akci, brzy budou fotečky, takže se těšte !
    Nakonec jsme s Métěm a mým bráchou Pláskem, kterému říkají Plísek, šli na vojenskou akci ! Nazvali jsme ji třetí světová válka, která namá obdoby. Generál Méťa velel celé naší jednotce, která se skládala ze mě a Práška. Poručil nám, abychom se schovali za hranice a odráželi útoky nepřátelského psa, který na nás pořád štěkal. Bylo to hrozné, myslela jsem, že ten velký pes se utrhne z řetězu a začne po nás jít. Neměli jsem žádné zbraně, ty si koupíme až pak ...
    Mno a nakonec byla pauza, museli jsme se v nedaleké hospodě u nás v areálu posilnit ...
  • Photenky přidány nebyly
4.10.2008
  • Čau děcka !!!
  • Mám tu opravdu krutou novinku, která ovlivnila náš život.
  • Máme totiž NEW ČLENA NAŠÍ PARTY !!!
-TROCHA HISTORIE-

  • Jak jste si mohli přečíst, náš new přírůstek se jmenuje Jazyk ... Mno, dost trhlé jméno, co ?:D Vymyslela ho maine sestra a já k němu dovymyslela přezdívky jako Jazykolam ... :D
  • 4.10., kdy jsem se já musela  šrotit dějepis, se Saša s taťkem vydali na zahradu, aby nám ti naši špekouni neumřeli hlady. Jak ale vstoupili na zahradu, uslyšeli zoufalé mňoukání.
  • ,,Zkontrolovali jsme naše kočky, ale žádná nemňoukala" oznámila mi Saša.
  • A tak se šli kouknout, kdo to jako mňouká a za vraty od garáže seděl Jazyk a kulil ty svoje velký oči !:D
  • Dostal najíst a napít a od tohoto dne k nám na zahradu pořád chodí ... je to vlastně takový náš přírůstek. Jediný, kdo ho nebere, je náš Úchyláček Méťa, který strašně žárlí na to, že je větší a každý si hned myslí, že pán zahrady je Jazyk ... :)
TOPlist
Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek